PetraŠik @petrasik wrote a post · 3y
Minilekce M Stejně jako se v češtině řadí slova do slovních druhů podle jejich vlastností, řadí se i čísla v matematice do několika skupin, které se nazývají číselné obory. Existuje jich více, než jsem zde uvedla, ale protože ty na základní škole a podstatné části SŠ ani nevyužijete, nechtěl jsem vám jimi zbytečně zatěžovat hlavy. Začnu-li od nejmenší skupiny, budou to přirozená čísla (N). Do těch patří čísla, která jsou nejen větší než nula, tedy kladná, ale musí být i celá, tzn. ne desetinná čísla, ne zlomky atd. Příklad: 5, 8, 9, 156, 589 210, 147 865 541 atd. A pozor, nula se k nim také neřadí. Další jsou celá čísla (Z). Ta už jsou téměř dvojnásobně obsáhlejší skupinou než přirozená, protože sice musí být také celá, jak už název napovídá, ale mohou být jak kladná, tak záporná. Navíc se k nim řadí i nula. Příklad: -895, -17, 0, 519, 497 049. Jako další zmíním racionální čísla (Q). Sem patří kladná i záporná čísla, a to zlomky či desetinná čísla. Příklad -5,8, -12/10, 0,02, 897/152 atd. Všechny předchozí (+ nezmíněné) skupiny se potom řadí do obrovské skupiny zvané reálná čísla (R). Tato skupina zahrnuje opravdu všechna čísla, zlomky, dokonce i takové pí. A proč je třeba znát číselné obory? Některé rovnice, nerovnice či jiné typy příkladů mají zadání typu „Řešte v množině N“, pokud by vám tedy výsledky kvadratické rovnice vyšly například x1 = 5 a x2 = -5, víte, že platný bude pouze první z kořenů, jelikož N jsou přirozená, tedy kladná celá čísla, což -5 není. A i když číselně by byl příklad spočítán správně, neodpovídal by zadání – zbytečně byste tak ztratili body. :)