PetraŠik @petrasik wrote a post · 3y
Minilekce ČJ – Duálové tvary II Již minule jsme si řekli, co je duálové číslo, odkud se v dnešní češtině vzalo a jaký dopad má na skloňování číslovek. Dnes si ukážeme další slova, kterých se týká. Jde o některé párové části těla, a to jak lidských, tak zvířecích. Nejtypičtějším příkladem je ruka, noha, oko, ucho (v některých pádech sem patří i ramena, kolena, prsa, ale zde je skloňování poměrně intuitivní a málokdo v něm udělá chybu). Musíme však dávat pozor, zda je dané slovo ve větě skutečně použito ve významu část těla. Pokud by se totiž jednalo např. o ucho na tašce, oko na polévce apod., skloňovalo by se slovo klasicky podle vzoru. Nejvýraznější rozdíl mezi významy těchto slov je v sedmém pádě množného čísla – rukama/rukami, nohama/nohami, očima/oky, ušima/uchy. Všimněte si ale, že u očí a uší už je velký rozdíl i v prvním pádě množného čísla: oči/oka, uši/ucha. Další věcí, kterou je třeba vědět, je to, že použijeme-li podstatné jméno v duálovém tvaru, veškeré jeho shodné přívlastky (přídavná jména, zájmena, číslovky) se mu přizpůsobí a přeberou tak jeho koncovku. Např. přídavná jména v 7. pádě mají koncovku -i (dlouhými, modrými), ale s duálovým tvarem podstatného jména se mění na -a (dlouhýma nohama, modrýma očima). Další příklady pro ujasnění: /Kůň kopal všema čtyřma nohama. × Rozvalil stůj i se všemi jeho čtyřmi nohami./ – /Dítě mávalo oběma baculatýma ručičkama. × Dostal hodinky s pozlacenými ručičkami./ – /Dnes mě od rána pálí oči. × Na punčoše se ti objevila tři oka./ – /Nenafoukalo ti do uší? × Ta taška bez dlouhých uch je k ničemu./